Kostel

Křížová cesta je autorem celkově pojata jako pásmo vzájemně souvisejících výjevů, které střídavou barevnosti zemitých tónů, jen s občasným akcentem moudří, připomínají spíše fragmenty staré dekorace. Kříž je všude bílý jako symbol vítězícího utrpení. Podoby kříž mu na volných, kamenem neosazených plochách, připomínají tisíce životních křížů všech lidí, kteří kdy žili a budou žít na tomto světě.

 

  1. Odsouzení
    Pilát sedí v pozadí výjevu, jeho tvář je spíše podobná masce. Ta má připomínat alibismus. Za Piláta lze dosadit kohokoliv z nás……

    1. zastavení
     
  2. Kristus přijímá kříž
    Ruka Kristova ukazuje dopředu na cestu s křížem, která ho čeká.

    2. zastavení
     
  3. Pád v ulicích
    Stylizované stavby zvyšují váhu kříže, který Krista přikrývá a Kristus leží úplně pod ním.

    3. zastavení
     
  4. Setkání s Marií ve světle kříže
    Ježíš s Marií se setkává ve světle oběti kříže, oba se kříže dotýkají pohybem, jako bych jej společně nesli.

    4. zastavení
     
  5. Šimon pomáhá nést kříž
    Kristus se zde kříže drží, aby neklesl úplně. Tedy v tomto případě je kříž Kristu nejen nástrojem umučení, ale i oporou k povstání a pokračování v cestě.

    5. zastavení



     
  6. Veronika podává Ježíši roušku
    Kristus se k Veronice sklání a vrací zpět šátek se svým obrazem.

    6. zastavení
     
  7. Druhý pád Kristův
    Ježíš Ježíš venku z města. Upaty kříže, o který Ježíš zakopává, jsou kameny. Příčinou pádu Krista byla – nyní kromě slabosti – i příroda (bytosti, předměty), kterou Bůh stvořil, a která se nyní staví proti němu.

    7. zastavení
     
  8. Pán Ježíš potkává ženy
    Kristus je ve vyvýšené poloze vůči drobnějším postavám žen. Tmavé kameny na stranu k ženám naznačují, jak ženy viděly Krista, a proto plakaly. Na cestě bolesti si Ježíš všímá bolesti žen a dětí, poučuje je, jak mají žít a chovat se. U nohou Ježíšových je naznačen modrou barvou pramen milosti, kterou Ježíš dává ženám. Tmavé kostky znázorňují pocit žen při pohledu na Ježíše, kdy pro utrpení, bolest a rány, nevidí Ježíšovu slávu! Světlé prostředí kolem postav žen vyjadřuje lásku Ježíše, který se o ně stará.
    8. zastavení
     
  9. Třetí pád Kristův
    Ježíš se ocitá na dně svých sil, což je znázorněno tím, že postava Ježíšova se dotýká dolní hranici mozaikového pásu a nad křížem je vrcholek kopce Kalvárie.

    1. zastavení
     
  10. Zbavování oděvu
    Postava kata v pozadí zbavuje Ježíše oděvu. Ježíš se chová pokorně, nechává s sebou vládnout, jak kat chce. Amfora u Ježíšových nohou symbolizuje plnost utrpení.

    10. zastavení
     
  11. Přibíjení na kříž
    Kříž, na který je Ježíš přibit, má podobu ležaté značky, kterou se označovaly vyrovnané dluhy. Kristus je zcela sám obrácen tváří k nebi a čeká na zakončení své cesty – až jej s křížem zvednou.

    11. zastavení
     
  12. Kristus ukřižován
    Kristus byl s křížem vyzvednut mezi nebe a zemi. Je ukřižován na hoře světa, je zdůrazněna osamocenost. Plocha, na které je kříž s Kristem, je ohraničena řídce vysázenou mozaikou a je na ní, kromě kříže, zatemnělé slunce. Z levé strany směřují ke kříži modrý a hnědý pták, kteří jsou symboly touhy a pokory, se kterou se věřící blíží ke kříži.

    12. zastavení
     
  13. Panna Marie má na klíně Ježíšovo tělo sňatek s kříže
    Postava P. Marie, oproti 4. zastavení, je větší. Má to vyjadřovat velikost bolesti, kterou zakoušela. Celý výjev je ohraničen světlou plochou, která připomíná jeskyni, v níž je Matka se Synem skryta, a přesto na všech stranách přechází záře této scény do oblasti ostatního světa.

    13. zastavení
     
  14. Pohřeb a vzkříšení
    Postava ženy je zosobněním zbožné adorace před hrobem Ježíšovým (trnový oblouk uprostřed obrazu), jež zároveň se stává nadějeplným spatřením smyslu velikonočního tajemství: VZKŘÍŠENÍ!

    14. zastavení

 

 

Zhotovil Antonín Klouda z Prahy - 9.5. - 30.6. L.P. 1988  

 

 

Připravujeme. Děkujeme za trpělivost.

 

Připravujeme. Děkujeme za trpělivost.

 

Připravujeme. Děkujeme za trpělivost.